Ano, ale nebylo to vůbec jednoduché. Letos bylo podepisování profesionálních smluv velmi dramatické. Abych vysvětlil situaci, každý ProTour tým může (a musí) uzavřít smlouvu s třiceti závodníky. Přitom ještě existuje kvóta na určitý počet mladých závodníků, kteří uzavírají dvouletou smlouvu. Je tedy jasné, že žádný tým není „nafukovací“ a volných míst tak moc není a šéfové jsou limitováni. První komplikace se objevila v okamžiku, když Liberty angažovalo Vinokourova, který si sebou vzal do týmu další dva závodníky. Manolo Saiz, můj šéf, mě strašně dlouho držel v nejistotě. Stále mi říkal, že mě do týmu chce, ale nemohl se definitivně rozhodnout. Tahle situace se táhla a když jsem nedostal konečnou odpověď ani po Okolo Polska, začal jsem se poohlížet po jiném týmu. To už bohužel bylo pozdě a měl jsem tedy omezené možnosti jednání s dalšími týmy. Každý si totiž nechává už jenom pár volných míst a čeká jak dopadne mistrovství světa.

V závěru sezóny jsem měl slušné výsledky, jsem tuším 108. v ProTour a pořád si myslím, že bych za normálních okolností neměl problém podepsat smlouvu s jiným týmem ProTour. Mimochodem, v době před a po mistrovství světa se mi šéf vůbec neozval, nebral mi telefony a dodnes jsem od něho neslyšel žádný důvod, proč mě do Liberty nevzal.

Letos skončila Fassa Bortola a její nástupce (pracovně se nazývali „Silver Team“; hlavním sponzorem měla být Ikea nebo Sony-Ericsson) měl o mě velký zájem. Hodně lidí tam za mě lobovalo a hodil jsem se jim do koncepce. Najednou se však objevila informace, že tým není finančně zajištěn. Já jsem se to naštěstí dozvěděl o trochu dříve než to šlo na veřejnost a začal jsem jednat s dalšími týmy.

Musím říct, že těch „volných“ a těch, kam bych rád šel, moc nebylo. Vážně jsem jednal s týmy CSC, Phonak, Cofidis, Saunier Duval a Quick Step. Největší zájem měl Saunier Duval, chtěli mě angažovat jako lídra pro Giro - požádali mě o přerušení jednání s ostatními týmy. Měli jsme vyjednaný závodní kalendář, podmínky, kromě peněz vlastně všechno. V okamžiku, když jsem jim už skoro posílal doklady pro uzavření smlouvy tak „klekla“ Fassa a objevil se volný Simoni. Saunier se odmlčel a nakonec podepsali se Simonim smlouvu. Dále jsme sice jednali, řešilo se, jak mě případně začlenit do týmu. V té době se ještě o mě začal zajímat italský tým Liquigas. Obě alternativy byly sice aktuální, ale táhlo se to. No, a v tom okamžiku se objevil problém s dopingem Herase…

Velký. Bylo nebezpečí, že Liberty tenhle problém „neustojí“ a rozpadne se. Nakonec v minulosti takhle dopadla Festina. Tím pádem by bylo dalších 30 lidí volných. Liquigas a Saunier byli stále laxní, nikdo nevěděl, co bude. Mým cílem je jezdit protour závody a v téhle době to začalo vypadat opravdu kriticky. Proto jsem začal pracovat na „plánu B“ – dostat se do druhé divize, do týmu, který mě dostane na protour závody. Sice jsem měl nějaké nabídky z Česka, kterých si vážím, ale připadaly v úvahu pouze týmy ve Španělsku, Itálii a Francii, které byly schopny splnit mé podmínky, tj. srovnatelné podmínky jako Protour, pozice absolutního lídra, možnost tvořit si sám kalendář a hlavně mě dostat na velkou tour. Španělské prostředí mi připadalo nejlepší, na Vueltě mám nejvíc šancí na úspěch.

Když jsem začal s manažerem Angelem Bonache a mým dlouholetým pomocníkem Javierem Minguezem (bývalý šéf Vitalicio Seguros) přemýšlet o španělských týmech, tak jsme došli k následujícímu – Relax bude mít letos slabý tým, Kaiku není moc známý, Valenciana (bývalé Kelme) mě moc neoslovil a tak zbyl pouze nově vznikající tým 3-Molinos Resort Murcia. Ten na mě udělal velmi dobrý dojem, je ambiciózní, motivovaný, velmi dobře znám region (Murcia je jenom 100 kilometrů od Benindormu, kam jezdím v zimě trénovat). Manažer do týmu zavolal a za 20 minut jsme byli předběžně domluveni.

Jsem angažován jako lídr. Společně se mnou je na této pozici i Santos Gonzalez, který zajel skvěle Vueltu v roce 2000 (čtvrtý celkově). Od té doby už tak dobré výsledky neměl (vloni 31. místo na Tour de France a letos druhý v časovce na mistrovství Španělska). Santose znám velmi dobře, často jsme spolu trénovali a stýkali se i soukromě.

Vrcholem pro tým je Murcia (byl jsem zde už dvakrát celkově druhý) v březnu a Vuelta v září. Já bych měl jet určitě Vueltu a španělské Protour závody. Výraznou změnou pro mě je, že mohu ovlivnit svoji přípravu a brát některé závody (hlavně v únoru na začátku sezóny) jako přípravné. To jsem v ONCE a Liberty absolutně nemohl. Závody si budu vybírat po dohodě s týmem, hlavně se zaměřím na ty, kde bude rozhodovat časovka.

Chci mít dobré výsledky a díky nim se vrátit do Protour. Možná to zní neskromně, ale nechci se vrátit jako domestik. Proto je příští sezóna pro mě velkou výzvou. Ujasní se, kam patřím a čeho jsem schopen dosáhnout. Cesta do Protour vede přes Murcii a Vueltu. Pokud tam budu dobrý, bude to pro španělské protour týmy dostatečná vizitka.

Myslím, že mám šance docela slušné, protože se můžu soustředit na dílčí výsledky, třeba vítězství v etapě. Proti Liberty určitě nebudu tak vyčerpaný, budu mít podporu týmu a možná něco vytěžím i „z dresu“. Protour týmům totiž neberu body a tím pádem většinou nechávají týmům druhé divize více volnosti. To by mohla být šance na menších závodech. Přestože můžu jet „na sebe“, rád pomůžu týmu, když bude potřeba.

Jednoznačně. Zatím jsem vždycky přijel unavený, ať už z Vuelty nebo letos z Okolo Polska. Určitě bych se chtěl dobře připravit a zajet pořádný výsledek. Tohle je vlastně i jedna z věcí, proč jsem podepsal do Murcie. Chtěl bych se také více objevovat v Česku. I titul mistra ČR bude pro Murcii asi zajímavější než pro Manola.

Pochopitelně. Mám smlouvu pouze na jeden rok, protože věřím, že se vrátím. Tím pádem to je však velké riziko – stačí jeden pád a zranění. Tak můžu ztratit sezónu a to by potom byla otázka jak dál. Dalším problémem je, že mám garantovanou pouze část protour kalendáře. Určitě se nedostanu na Giro nebo Tour. Tým má určitě horší zabezpečení než Liberty, asi budu mít místo sedmi kol jenom pět kol (úsměv). Tým není tak silný jako Liberty a proto bude složitější diktovat taktiku. Nebude to taková jistota.

Hlavním sponzorem je společnost 3-Molinos Resort, která provozuje obrovský turistický a golfový areál. Druhým sponzorem je – podobně jako například Illes Balleares – státní turistická organizace Murcia Turistico. Profesionální tým vznikl nově na základě týmu do 23 let. Oblast Murcie je z hlediska cyklistiky velmi známá a tým má obrovskou podporu.

Trénovat jsem už začal. V prosinci budeme mít třídenní soustředění, ale spíše to bude kvůli focení, papírování, upřesnění kalendáře, doladit kola a podobně. V lednu bude další soustředění, tentokrát už věnované opravdu trénování. Zimu zřejmě strávím ve Španělsku, protože v Česku bych toho na silnici mnoho nenatrénoval.

Závodit začnu asi hned v únoru, abych spíše najel závodní kilometry – asi to bude Mallorca. První závodní vrchol bude v březnu Vuelta Murcia. Tohle pro mě bude skutečně velká změna, která mě obrovsky motivuje. Mimochodem, ze zhruba třiceti plánovaných závodů, kterých se tým zúčastní, jsem vůbec nikdy nejel pět závodů. Jdu tedy do prostředí, které znám, ale v úplně jiné pozici.