11.12.2018 09:49:06
KPŽ Jestřebí hory, CMT Okolohradce a Pražské schody s wattovou křivkou

KPŽ Jestřebí hory
byl opět především boj dvou mužů (mě a Boudy). Zatím to vypadá, že celý seriál bude o tomto osobním souboji, který se momentálně kloní více na stranu Boudného. To ale nemusí znamenat, že se k nám "nepřidá" někdo další. V Úpici se mezi nás ale nikdo moc "nemotal" a bylo to jeden na jednoho... Snažil jsem se být už od startu aktivní a rozhodnout závod co nejdříve. V okamžiku co zhruba v polovině tratě Boudný nastoupil do prudkého asfaltového kopce jsem zkusil štěstí a když mě to za Pavlem začalo bolet , takjsem nastoupil já. Mezi silničáři se říká "když nemůžeš tak si nastup" a tím jsem se řídil.















Na kopec jsme vyjeli jen my dva. Od té doby jsem využíval každý kopec k nástupu, ale nedokázal jsem Boudovi ujet. Chyběl mi na trati delší, těžký kopec, kde by se dalo jet dlouhodobě ostré tempo. Krátké kopce nedokázaly rozhodnout a nakonec došlo na sprint. Z toho jsem neměl radost ani v okamžiku kdy se blížil a ani v okamžiku kdy proběhl. To že nejsem žádný rychlík je už všeobecně známo, ale i tak jsem to proti mnohem výbušnějšímu soupeři zkusil... ...neúspěšně :-(
Takže další prohra! Někdo by řekl, že druhé místo je super. Já mám z profíků zažito, že se vyhlašoval vždy jen první. Maximálně ještě při celkovém vyhlášení etapáku nebo ještě MS se na pódiu našlo místo pro toho druhého a třetího. Uvidíme, kam se během následujícího týdne posunula moje výkonost. Vzhledem k tomu, že se mi jezdí (podle subjektivních pocitů) stále lépe, tak věřím, že můj čas přijde. Sezóna je naštěstí dlouhá...

CMT OkoloHradce


CMT OkoloHradce jsem si nenechal ujít už jen z toho důvodu že se to jede takřka kolem mé zahrady a místní terén dobře znám. Je pravdou, že prvních 30 minut se mi jelo hodně špatně (předchozí závodní den byl znát), ale pak se to "chytlo" a v závěru jsem měl už lepší pocity. Díky tomu že předchozí den docela zapršelo, tak první část tratě bylo hodně blátivá a technicky náročná. Naštěstí je Hradec na písku a druhá půlka se jela po pískových cestách, kde to jede i za mokra a je to v podstatě takový sprint po lese. Od poloviny závodu jsem zůstal vepředu jen já a Dlask. Díky jeho drobné chybě před cílem jsem si udělal rozhodující náskok, se kterým jsem vjížděl mezi závěrečný slalom mezi stromy (tady jsem každoročně prohrával závod) a udržel ho až na pásku. To mi alespoň trochu spravilo náladu z prohraného závodu v Úpici.






















Pražské schody

jsou pro mě osobně malý cyklistický svátek. Nejezdím tady na vítězství (není to můj šálek čaje), ale pro pocit a pro radost. Exkluzivní trať na exkluzivním místě a parádní divácká atmosféra přímo v srdci hlavního města to je exhibice s velkým "E"!!! Letos jsem si na to vzal Power Tap abych viděl, jak se to vlastně jezdí výkonově. Na grafu je krásně vidět křivka jednotlivých okruhů a i to jak kolo od kola postupně výkon klesal. Bohužel tepová křivka není kompletní, ale i tak jde vidět, že tepová frekvence ve výjezdech byla na hranici maxima. A to i u závodníka, který nebojoval o přední místa. Ti co se ve wattech vyznají, tak to zajímavé si určitě najdou. Pro ostatní malá nápověda: souhrnné hodnoty pod grafem dokáží velmi snadno přiblížit odvedený výkon každému kdo zná svoji váhu. Stačí si přepočítat watty/kg ke své aktuální váze :-)



Pražské schody ve wattové křivce:


FOTO: VAH, Pavel Pešek

Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval. Buďte proto první a vložte svůj komentář.
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.
Hodnocení
Pro hodnocení musíte být registrovaný.

Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.

Zatím nikdo nehodnotil.
Partneři

Zastoupení značek

Přihlášení
Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.
Vygenerované za: 0.05 sekund 591,664 návštěv